Pro zajištění sjízdnosti zejména horských tratí na Slovensku byl ze Sovětského svazu dovezen výkonný sněhomet, bez vlastního pohonu pojezdu. Jeho rám spočíval v přední části na třínápravovém a v zadní na dvounápravovém podvozku. V přední části se nacházely rotorový podavač, odřezní nůž, boční křídla, přední štít a vrhač sněhu. Rotorový podavač, poháněný elektromotorem, tvořil ocelový bubnem s osmi lopatkami, na které 

Pro zajištění sjízdnosti zejména horských tratí na Slovensku byl ze Sovětského svazu dovezen výkonný sněhomet, bez vlastního pohonu pojezdu. Jeho rám spočíval v přední části na třínápravovém a v zadní na dvounápravovém podvozku. V přední části se nacházely rotorový podavač, odřezní nůž, boční křídla, přední štít a vrhač sněhu. Rotorový podavač, poháněný elektromotorem, tvořil ocelový bubnem s osmi lopatkami, na které bylo možné připevnit kartáče na vymetání výhybek. Byl průměru 2 m, s připevněnými kartáči 2,65 m. Odřezní nůž vybíral sníh do hloubky 5 cm pod temenem kolejnice, při použití vymetacích kartáčů mohl být zvednut pneumatickým válcem. Boční křídla byla ovládána pneumaticky a k jejich spodní hraně byla připevněna křidélka, která odstraňovala sníh na vnější straně koleje do úrovně hlavy kolejnice. Přední štít zabraňoval vymetání sněhu od rotorového podavače před stroj při malé sněhové vrstvě. Při vyšší sněhové vrstvě se tento štít zvedal. Vrhač sněhu tvořil elektromotorem poháněný rotor o průměru 2,79 m a umožňoval metání sněhu do vzdálenost až 50 m od osy koleje. Maximální výška odstraňované vrstvy sněhu byla 3 m nad temenem kolejnice při maximální šířce 6 m a největší hodinový výkon dosahoval 6000 m³/h. Obsluhu sněhometu tvořilo celkem osm pracovníků. Při práci byla nutná součinnost se dvěma lokomotivami řady 775 (dříve T 678.0). Od roku 1992 byly pro provoz sněhometu rekonstruovány dvě lokomotivy řady 771. První lokomotiva byla upravena jako elektrocentrála pro zajištění dodávek proudu pro sněhomet, druhá sloužila jako hnací vozidlo. Jediný stroj tohoto typu byl dodán na konci roku 1964 v původním provedení, tj. pro rozchod 1524 mm. Před nasazením do provozu u ČSD prošel u MTH Vrútky rekonstrukcí, která spočívala vedle úpravy pojezdu na normální rozchod zejména ve výměně elektroinstalace odpovídající našim normám a v úpravě na naše obrysové poměry. Byl přidělen depu Spišská Nová Ves, kde byl poprvé nasazen v roce 1966. I v následujících letech procházel stroj dílčími úpravami, byla například doplněna průběžná brzda. V roce 1980 byl převeden do depa Poprad, kde byl naposled nasazen v lednu 2000. Pro nasazení byl připraven ještě na zimu 2001/2002, avšak již v roce 2002 byly z popradského depa odsunuty poslední lokomotivy schopné zajišťovat jeho provoz a sněhomet byl na počátku roku 2003 převezen k MDS Spišská Nová Ves, kde byl sešrotován.

Délka sněhometu byla 17,5 m, hmotnost přibližně 90 t. Pracovní rychlost se pohybovala do 5 km/h, při tlačení byla maximální rychlost 30 km/h a při tažení 60 km/h.

Komentáre

Pridaj komentár