Kladecí (vozový) jeřáb UK 25/9 byl určen ke kladení a snímání kolejových polí délky až 25 m a hmotnosti do 9 t, případně s přídavným zařízením i k výměně kolejnic. Tvořil jej motorový plošinový vůz se dvěma výškově stavitelnými portály, na kterých byl posuvně uložen příhradový nosník tvořící jeřábové zařízení. Pohon zajišťovaly dva naftové motory D 

            Kladecí (vozový) jeřáb UK 25/9 byl určen ke kladení a snímání kolejových polí délky až 25 m a hmotnosti do 9 t, případně s přídavným zařízením i k výměně kolejnic. Tvořil jej motorový plošinový vůz se dvěma výškově stavitelnými portály, na kterých byl posuvně uložen příhradový nosník tvořící jeřábové zařízení. Pohon zajišťovaly dva naftové motory D 6 situované pod podlahou plošiny jeřábu. Přenos výkonu byl elektrický, hnací byly vnější nápravy obou třínápravových podvozků. Jeřáb byl vybaven tlakovzdušnou brzdou Kazancev. Podlaha plošiny jeřábu byla vybavena válečkovou dráhou, tvořenou dvěma řadami válečků s oboustrannými okolky, po kterých se pohybují svazky kolejových polí, uložené na lyžinách. Pohyb svazků kolejových polí po drážce zajišťovaly navijáky, situované na obou stranách plošiny jeřábu. Podélně posuvný příhradový nosník (most jeřábu) délky necelých 44 m byl v přepravní poloze umístěn souměrně nad plošinou jeřábu ve výšce 4,65 m nad temenem kolejnic. V pracovní poloze byl nosník zvednut a podélně vysunut jednostranně nad pracovní místo; v této poloze bylo jeho vyložení 19,445 m. Maximální výška jeřábu v pracovní poloze byla 5,54 m. Výška se regulovala hydraulickým zvednutím portálů. Podélný posun nosníku umožňovaly příčníky, osazené čtyřmi koly s oboustrannými okolky, na nichž byl příhradový nosník jeřábu uložen. K zajištění polohy nosníku sloužily příčníky, upravené na spojení s portálem. Po jeřábové dráze mostu jeřábu se ve zvolené vzdálenosti pohybovaly kočky o nosnosti 5 t. Při kolejových polích délky 25 m byla vzdálenost koček 11,5 m, při polích délky 12,5 m byla 8,0 m. Výjimečně povolenou manipulací bylo nakládání a skládání zhutňovače UM hmotnosti až 8,85 t jednou kočkou při minimálním vyložení od čelníku jeřábu. Pohyb koček zajišťovaly elektromotory. Kolejová pole se zavěšovala úvazovými vahadly, která se podvlékala pod paty kolejnic. Svazky kolejových polí se k jeřábu přisouvaly po plošinových vozech s válečkovou dráhou pomocí navijáku, ale jsou zaznamenány i případy, kdy byly přiváženy na podvozcích vz. 53(77). Stroj byl ovládán ze dvou stanovišť. Z horního výklopného stanoviště na nosníku jeřábu se ovládalo zvedací zařízení, dolní boční stanoviště s demontovatelnou sedačkou, přesahující obrys vozidla, sloužilo pro ovládání pracovního pojezdu. Na bocích plošiny jeřábu bylo i ovládání navijáků. Jeřáb pro zařazení do soupravy vlaku vyžadoval oboustranně ochranný vůz. Minimální poloměr při práci byl 250 m, při přesunu kolejových polí po válečkové dráze 600 m. Výkon stroje se standardně pohyboval kolem 200 m/h, je zaznamenán i průměrný hodinový výkon při snášení 385 m a 312 m při pokládce. První dva jeřáby UK 25/9 byly zakoupeny v roce 1961 v původním provedení a pro zdejší podmínky byly upraveny v dílnách ČSD v Lounech. První nasazení bylo v srpnu 1962. Stroje zpočátku provozoval podnik MTH Praha, odkud byly později převedeny jednotlivým TSS. Novější konstrukce jeřábu měla nosnost zvýšenou na 10,5 t. Vzhledem ke své nosnosti nebyly tyto stroje určeny pro manipulaci s kolejovými poli délky 20 resp. 25 metrů na betonových pražcích. V roce 1966 byl však u TSS Bratislava jeden stroj upraven a provedena zkouška s kolejovým polem délky 25 metrů a hmotnosti 16,5 tuny. Výsledky této zkoušky nebyly pravděpodobně uspokojivé, protože se tato úprava dále nerozšířila. Jeřáby UK 25/9 byly postupně nahrazeny typem UK 25/18.

Komentáre

Pridaj komentár k Aleš Syrový