Otázku čištění štěrkového lože ve výhybkách se nepodařilo úspěšně vyřešit výrobou ani dovozem žádné kolejové čističky, a tak byl v roce 1990 zahájen vývoj čističky bezkolejové, která umožňovala těžení nebo čištění kolejového lože po snesení výhybky nebo kolejového pole obdobně, jako stroj německé firmy Wieger. Stroj byl koncipován jako dvoucestný, vybavený technologickým pásovým pojezdem a pojezdem
Otázku čištění štěrkového lože ve výhybkách se nepodařilo úspěšně vyřešit výrobou ani dovozem žádné kolejové čističky, a tak byl v roce 1990 zahájen vývoj čističky bezkolejové, která umožňovala těžení nebo čištění kolejového lože po snesení výhybky nebo kolejového pole obdobně, jako stroj německé firmy Wieger. Stroj byl koncipován jako dvoucestný, vybavený technologickým pásovým pojezdem a pojezdem kolejovým. Kolejový pojezd sloužil pouze k přepravě po koleji na místo nasazení, čistička nebyla konstruována pro běžný provoz na kolejích. Změna typu pojezdu se realizovala sklopením nebo zvednutím kolejových podvozků. Zdrojem energie byl motor Liaz M 634 o výkonu 128 kW, který poháněl pět hydraulických čerpadel a jeden alternátor. Přenos výkonu u obou pojezdů byl hydraulický. Před první nápravou byla soustava hydraulicky ovládaných rozhrnovacích radlic, tvořená jednou středovou a dvěmi bočními radlicemi. V přední části stroje se nacházelo otočné těžicí rameno s korečkovým elevátorem, kterým se odebíraný materiál kolejového lože dopravoval na vibrační třídič o ploše cca 3 m2. Vyčištěný štěrk se vracel zpět do prostoru za těžící rameno, kde byl rozhrnován soustavou radlic. Výzisk se pomocí dvou krátkých příčných a jednoho šikmého výložníkového dopravníku přemísťovalza čističku nebo do vozů odvozové soupravy, přistavené na vedlejší koleji.V zadní části bylo narážecí a táhlové ústrojí, které spojovalo čističku s ochranným vozem. Maximální šířka záběru při těžení 7,50 m při maximální hloubce 70 cm byla dána rozsahem otáčení těžicího ramene. Maximální šířka rozprostírané vrstvy pročištěného štěrku byla 6,20 m. Prototyp byl vyroben v roce 1992 a od následujícího roku byl provozně ověřován. Byl přidělen k TD Praha východ, odkud byl později převeden k TSS Ústí nad Labem, kde již používán nebyl a v polovině 90. let byl sešrotován.
Na poskytovanie tých najlepších skúseností používame technológie, ako sú súbory cookie na ukladanie a/alebo prístup k informáciám o zariadení. Súhlas s týmito technológiami nám umožní spracovávať údaje, ako je správanie pri prehliadaní alebo jedinečné ID na tejto stránke. Nesúhlas alebo odvolanie súhlasu môže nepriaznivo ovplyvniť určité vlastnosti a funkcie.