Pro diagnostiku stavu železniční dopravní cesty byly po roce 1950 do provozu ČSD postupně zařazovány měřicí vozy. Jako první vyvstala potřeba objektivního hodnocení geometrických parametrů koleje. S postupnou elektrizací tratí, radiofikací, automatizací třídicích prací a zaváděním liniového vlakového zabezpečovače vznikly další požadavky na objektivní zjišťování a měření specifických parametrů. Také měření prostorové průchodnosti a...
Pro diagnostiku stavu železniční dopravní cesty byly po roce 1950 do provozu ČSD postupně zařazovány měřicí vozy. Jako první vyvstala potřeba objektivního hodnocení geometrických parametrů koleje. S postupnou elektrizací tratí, radiofikací, automatizací třídicích prací a zaváděním liniového vlakového zabezpečovače vznikly další požadavky na objektivní zjišťování a měření specifických parametrů. Také měření prostorové průchodnosti a defektoskopická kontrola kolejnic si vyžádaly pořízení speciálních prostředků. Vývoj měřicí techniky se ubíral od mechanického snímání a analogových principů k využití bezkontaktních snímačů a digitálních systémů.
Otázkou rychlého a objektivního hodnocení geometrických parametrů železničního svršku měřicím vozem se vedení ČSD zabývalo již před druhou světovou válkou, a proto zahájilo jednání o dodávce vozu s firmou Amsler. K naplnění tohoto záměru došlo až po roce1950 zástavbou měřicího zařízení Amsler postupně do dvou podvozkových vozů. Uvedené měřicí vozy železničního svršku byly nahrazeny až po více než 30 letech, další vývoj měřicích vozů byl urychlen novými měřicími metodami a především výpočetní technikou. I v novějších měřicích vozech železničního svršku byla z větší části instalována zahraniční měřicí technika, ale doplněná o vyhodnocovací zařízení vyvinuté specialisty VÚŽ resp. TÚDC, o něž se zasloužil zejména Ing. Bohumil Vančura. Měřicí vozy železničního svršku provozovalo do roku 1971 PKVP TH Pardubice, u něhož se vytvořilo středisko měřicích vozů Jaroměř. Středisko Jaroměř bylo v letech 1972 – 1990 přičleněno k MTH Praha, v letech 1991 a 1992 k Středisku provozně technických služeb traťového hospodářství (SPTS TH) a od roku 1993 k nově konstituované TÚDC, sekci (dnes úseku) tratí a budov (ÚTAB).
Pro měření prostorové průchodnosti tratí, zpočátku zejména tunelů, se kolem roku 1960 u Měřicko dokumentační kanceláře, později Střediska železniční geodézie Olomouc, vytvořilo pracoviště fotogrammetrie. To na síti ČSD/ČD provozovalo postupně soupravy FST-1, následně FST-2, FS 3 a FST4, určený původně především pro měření prostorové průchodnosti tratí pro přepravu nadměrných nákladů pro jadernou energetiku. Středisko fotogrammetrie bylo v roce 1993 začleněno k nově vzniklé TÚDC, ÚTAB. V 70. letech byl do provozu zařazen defektoskopický vůz pro kontrolu kolejnic, který se však příliš neosvědčil. Diagnostika železničního spodku se u ČSD sledovala jak destruktivní, tak i nedestruktivní. Koncem 80. let byl zahájen vývoj diagnostické soupravy DS, osazené třemi vrtacími zařízeními; byl vyroben její prototyp, který je v provozu na ŽSR. Nedestruktivní diagnostika železničního spodku georadarovou metodou se začala ověřovat u ČD po vzniku TÚDC ve spolupráci s firmou Geoindustia Praha, a.s., později G-Impuls s.r.o. Společný vývoj vedl k úpravě již nepoužívaného měřicího vozu železničního svršku na měřicí vůz železničního spodku a následně k přenosnému měřicímu zařízení, které se v současnosti využívá na měřicích vozech při měření železničního svršku či trakčního vedení.
Potřeba měřicího vozu pro trakční vedení vyvstala při elektrizaci tratě Praha – Česká Třebová. Ke stavbě prvního měřicího vozu ČSD inspiroval vůz francouzské SNCF; její realizaci inicioval Ing. Jaroslav Trávníček a vůz podle návrhu, vypracovaného Ing. Rudolfem Papíkem, byl v roce 1962 postaven u ČSD, EÚ Pardubice. Druhý měřicí vůz podle návrhu Ing. Pavla Marosze a Ing. Pavla Mikeše ze Správy Střední dráhy Olomouc, byl v roce 1964 zařazen do provozu u EÚ Olomouc a po roce 1965 převeden k EÚ Bohumín, kde se utvořil tým odborníků zajišťujících vlastní měření a zabývajících se dalším vývojem měřicích metod a měřicího zařízení. Z tohoto týmu později vzniklo měřicí středisko, začleněné od roku 1969 k EÚ Ostrava a od roku1993 k TÚDC, sekci (dnes úseku) elektrotechniky a energetiky (ÚEE). Rovněž novější měřicí vozy pro trakční vedení byly vybaveny převážně měřicím zařízením navrženým specialisty z tohoto střediska, z nichž jmenujme alespoň Ing. Josefa Konvičného.
Zřízení měřicího vozu pro rádiové sítě iniciovali v souvislosti s připravovaným programem radiofikace u ČSD pracovníci Výzkumného ústavu dopravního Jaroslav Tlamicha a Ing. Václav Klíma (VÚD) v 50. letech. Stavbu novějších měřicích vozů pro rádiové sítě a zabezpečovací resp. automatizační techniku navrhovali rovněž provozní pracovníci a specialisté z výzkumu. Měřicí vozy provozoval VÚD, později VÚŽ a od roku 1993 TÚDC, sekce sdělovací a zabezpečovací techniky (dnes úsek automatizační a telekomunikační techniky – ÚATT). Měřicí vůz obdobného zaměření zavádí v současnosti do provozu firma AŽD Praha. Charakter těchto měřicích vozů je poněkud odlišný – na vozech je stabilně instalovaná pouze malá část zařízení (zpravidla anténní systémy a elektrocentrála) a k vlastním měření a zpracování dat se využívají přenosné měřicí přístroje, zapojené podle charakteru prováděných měření na pracovních stolech měřicího oddílu vozu.
Pro úplnost dodejme, že byly a jsou v provozu i měřicí vozy využívané pro potřeby vagonářského a lokomotivního průmyslu, které ovšem nejsou spjaty s infrastrukturou a tedy nejsou zde uvedeny.
Na poskytovanie tých najlepších skúseností používame technológie, ako sú súbory cookie na ukladanie a/alebo prístup k informáciám o zariadení. Súhlas s týmito technológiami nám umožní spracovávať údaje, ako je správanie pri prehliadaní alebo jedinečné ID na tejto stránke. Nesúhlas alebo odvolanie súhlasu môže nepriaznivo ovplyvniť určité vlastnosti a funkcie.
Funkčné
Vždy aktívny
Technické uloženie alebo prístup sú nevyhnutne potrebné na legitímny účel umožnenia použitia konkrétnej služby, ktorú si účastník alebo používateľ výslovne vyžiadal, alebo na jediný účel vykonania prenosu komunikácie cez elektronickú komunikačnú sieť.
Predvoľby
Technické uloženie alebo prístup je potrebný na legitímny účel ukladania preferencií, ktoré si účastník alebo používateľ nepožaduje.
Štatistiky
Technické úložisko alebo prístup, ktorý sa používa výlučne na štatistické účely.Technické úložisko alebo prístup, ktorý sa používa výlučne na anonymné štatistické účely. Bez predvolania, dobrovoľného plnenia zo strany vášho poskytovateľa internetových služieb alebo dodatočných záznamov od tretej strany, informácie uložené alebo získané len na tento účel sa zvyčajne nedajú použiť na vašu identifikáciu.
Marketing
Technické úložisko alebo prístup sú potrebné na vytvorenie používateľských profilov na odosielanie reklamy alebo sledovanie používateľa na webovej stránke alebo na viacerých webových stránkach na podobné marketingové účely.