Jednání o dodávce měřicího vozu pro železniční svršek se švýcarskou firmou Amsler byla završena až počátkem 50. let. Na jejich základě postavila Vagónka Tatra Smíchov v roce 1952 vůz se skříní vozu řady Ca 1951 na dvou třínápravových podvozcích, konstruovaných speciálně pro tento účel. Vůz byl v roce 1953 firmou Amsler vybaven měřicím zařízením, při čemž snímacími prvky 

Jednání o dodávce měřicího vozu pro železniční svršek se švýcarskou firmou Amsler byla završena až počátkem 50. let. Na jejich základě postavila Vagónka Tatra Smíchov v roce 1952 vůz se skříní vozu řady Ca 1951 na dvou třínápravových podvozcích, konstruovaných speciálně pro tento účel. Vůz byl v roce 1953 firmou Amsler vybaven měřicím zařízením, při čemž snímacími prvky měřicího zařízení byl osazen pouze jeden podvozek – zadní ve směru měření. Vůz byl označen číslem 930. Téhož roku bylo na tratích ČSD zahájeno měření. Druhý měřicí vůz tohoto typu byl v roce 1962 přestavěn z vozu Ba 3401 a byl označen 44600. Pro měřicí podvozek druhého vozu byl přitom využit druhý (běžný) třínápravový podvozek prvního měřicího vozu; oba vozy pak měly třínápravový podvozek, určený pro měření geometrických parametrů, a běžný dvounápravový podvozek zvozu řady Ba. U třínápravových podvozků byly brzděny pouze vnější nápravy. Měřicí vozy měly mechanické snímání geometrických parametrů koleje a lankové převody na grafické zapisovací zařízení, umístěné na stole měřicího oddílu vozu, situovaného nad podvozkem. V čelní stěně vozu na straně měřicího oddílu bylo velké vyhlídkové okno pro pozorování trati. Měřicí vozy zaznamenávaly tyto veličiny: křivost obou kolejnicových pasů, rozchod koleje, rozšíření rozchodu, převýšení, zborcení koleje na základně 3,6 m, poklesy kolejnicových styků (pokles kola střední nápravy podvozku vůči přímce určené jeho vnějšími koly) a průhyby kolejnic v obou pásech. Po ukončení měřicích jízd se provádělo vyhodnocení stavu polohy koleje zakreslením jejího projektovaného stavu a posouzením zjištěných odchylek podle kriterií, přiřazujících jednotlivým závadám trestné body. Pravidelné měřicí jízdy za účelem periodické kontroly stavu svršku i pro technické posouzení staveb se uskutečňovaly zpravidla samostatnou jízdou vozu s hnacím vozidlem – první měřicí vůz zpočátku s motorovým vozem M 273.009 s upraveným interiérem (kancelář pro vyhodnocování měření, ubytování osádky ap.). Novější vůz a po pozdějších úpravách i vůz první s motorovými vozy z běžného provozu, koncem 80. let s prototypy motorových vozů řady M 475.0. Provoz prvního měřicího vozu Amsler byl ukončen v roce 1988, druhého v roce 1990.

Hmotnost vozu byla cca 41 t, délka přes nárazníky cca 23,3 m, vzdálenost otočných čepů podvozků 15,5 m a rozvor měřicího podvozku 3,6 m (2 x 1,8 m). Měřicí rychlost byla zpravidla 60 až 80 km/h, novější vůz dovoloval při velmi dobrém stavu trati měření rychlostí až 140 km/h. Směrově nepříznivé úseky bylo doporučeno měřit rychlostí nižší než 60 km/h.

Komentáre

Pridaj komentár