Podobnějako pokladače PKP i hydraulický pokladač byl tvořen tahačem a mostovým jeřábem, uloženým v přední části na tahači a v zadní na portále pohybujícím se po koleji.Jako tahač bylo použito dvoudílné čtyřnápravové dvoucestné vozidlo ŽT 250, se všemi nápravami hnacími, vybavené narážecím a spřáhlovým ústrojím normální stavby. Adaptéry umožňovaly jeho jízdu po koleji s rozchodem 1 435 

            Podobnějako pokladače PKP i hydraulický pokladač byl tvořen tahačem a mostovým jeřábem, uloženým v přední části na tahači a v zadní na portále pohybujícím se po koleji.Jako tahač bylo použito dvoudílné čtyřnápravové dvoucestné vozidlo ŽT 250, se všemi nápravami hnacími, vybavené narážecím a spřáhlovým ústrojím normální stavby. Adaptéry umožňovaly jeho jízdu po koleji s rozchodem 1 435 i 1 524 mm. Tahač vznikl koncem 70. let na základě vývoje Výzkumného ústavu stavebních a zemních strojů v Brně a jeho výrobcem byl podnik Mostáreň Brezno. Výkon motoru byl 185 kW. Mostový jeřáb byl tvořen robustní konstrukcí, která umožňovala odebírání nebo kladení kolejových polí z podvozků vz. 53(77)/ŽP1 nebo i z plošinových vozů s válečkovou dráhou. Při použití plošinových vozů byl portál vybaven nárazníky. Výška při práci s podvozky byla 4,80 metrů a při práci s plošinovými vozy 5,70 metrů. To na elektrifikovaných tratích vyžadovalo zvednutí trakčního vedení na výšku 6,05 m pomocí trámců, umístěných na střeše mostového pokladače. Pokladač bylo možno přepravovat i po silnici, v tomto případě byla jeho délka 39,60 m a výška 4,40 m. Železniční vojsko provádělo s pokladačem zkoušky na přelomu 70. a 80. let. Při nich se prokázala nedostatečná možnost pohybu tahače po štěrkovém loži z důvodu jeho velké hmotnosti. Zamýšlený výkonnější typ tahače ŽT 300 se do výroby nedostal a tak pokladač do provozu u ČSD nebyl zaveden.

Komentáre

Pridaj komentár