Protože se u ČSD nedařilo vyřešit problematiku čistění kolejového lože ve výhybkách, byla sledována možnost vyhrnování štěrku z mezipražcových prostorů za hlavy pražců podobně, jako u FR 312 a jeho následného pročištění čističkou za hlavami pražců. Toto řešení mělo být dočasné, do doby vyvinutí výhybkové čističky. Jako základ hrabačky štěrku byl použit zhutňovač štěrku ZŠ 72, na 

Protože se u ČSD nedařilo vyřešit problematiku čistění kolejového lože ve výhybkách, byla sledována možnost vyhrnování štěrku z mezipražcových prostorů za hlavy pražců podobně, jako u FR 312 a jeho následného pročištění čističkou za hlavami pražců. Toto řešení mělo být dočasné, do doby vyvinutí výhybkové čističky. Jako základ hrabačky štěrku byl použit zhutňovač štěrku ZŠ 72, na němž byly zhutňovací pěchy mezipražcových prostorů nahrazeny hrabacím ústrojím. Hrabadla byla umístěna ve dvou rámech, každý nad jednou kolejnicí, přičemž vyhrabávání mohlo probíhat od osy koleje ven na obě strany nebo pouze jedním směrem. V rámu se nacházelo jedno hrabadlo (vnitřní), které bylo upraveno tak, aby bylo možno vyhrabávat štěrk pod kolejnicí. Hloubka záběru hrabadel byla až 0,25 m pod ložnou plochou pražce, příčný posun byl max. 0,5 m. Rozmístění hrabadel bylo koncipováno tak, aby při práci přebíraly materiál od sousedních hrabacích desek. Vnější hrabadla byla dvě. Pohyb hrabadel byl hydraulický a jejich ovládání bylo v samostatné kabině. V polovině 70. let byl vyroben pouze funkční vzor hrabačky, se kterým probíhaly zkoušky, do provozu však prakticky nezasáhl.

Komentáre

Pridaj komentár