Výskyt plevele v kolejovém loži je nežádoucí, a proto železnice hledala zejména po ukončení provozu parních lokomotiv různé způsoby jeho likvidace. Pro aplikaci herbicidů v relativně velkém akčním dosahu byly upraveny již v první polovině 50. let kropicí vlaky, což byly soupravy, tvořené vyřazenými tendry parních lokomotiv. Ty byly navzájem propojeny uzavíratelným potrubím, aby bylo možno jednotlivé tendry 

Výskyt plevele v kolejovém loži je nežádoucí, a proto železnice hledala zejména po ukončení provozu parních lokomotiv různé způsoby jeho likvidace. Pro aplikaci herbicidů v relativně velkém akčním dosahu byly upraveny již v první polovině 50. let kropicí vlaky, což byly soupravy, tvořené vyřazenými tendry parních lokomotiv. Ty byly navzájem propojeny uzavíratelným potrubím, aby bylo možno jednotlivé tendry plnit najednou a při kropení aby ubýval roztok ze všech současně. Do nádrže s vodou se sypal herbicid v práškové formě, který se ve vodě rozpustil. K zamezení jeho usazování se za jízdy do tendrů vháněl vzduch z tlakové brzdy. Na předním tendru byla kabina s motorovým čerpadlem a zařízením pro regulování šíře postřiku. Rozprašovač měl několik trysek, které bylo možno jednotlivě uzavírat. Aby nedocházelo k jejich zanášení, nasával se roztok přes čistící nádobu. Dalšími součástmi soupravy byly kromě hnacího vozidla i obytný vůz pro její obsluhu a nákladní vůz se zásobou herbicidů. Postřik bylo možné aplikovat v šíři až 5 m na obě strany koleje při rychlosti 15 až 25 km/h. U novějších souprav byly kromě tendrů použity také nádržkové vozy a plošinový vůz pro přepravu herbicidů, který byl vybaven jeřábkem pro manipulaci se sudy. Kropicí vlaky provozovaly zpravidla jednotlivé TSS.

Komentáre

Pridaj komentár