Jeřáb na převážení a pokládku mostních konstrukcí tvořil upravený plošinový vůz řady Na, na kterém byl uložen podélný plnostěnný skříňový rám. Na tomto rámu byly zavěšeny dva ručně otočné výložníky, které byly v přepravní poloze otočeny do podélné osy rámu. Při současném zatížení každého výložníku břemenem hmotnosti menší než 1 t a při zatížení jednoho 

          Jeřáb na převážení a pokládku mostních konstrukcí tvořil upravený plošinový vůz řady Na, na kterém byl uložen podélný plnostěnný skříňový rám. Na tomto rámu byly zavěšeny dva ručně otočné výložníky, které byly v přepravní poloze otočeny do podélné osy rámu. Při současném zatížení každého výložníku břemenem hmotnosti menší než 1 t a při zatížení jednoho výložníku břemenem hmotnosti menší než 2 t nebylo potřeba výložníky podepírat a mohly být libovolně natočeny. V ostatních případech byly výložníky otočeny o 90° k ose vozu a podepřeny. Otáčení výložníku bylo možné v rozmezí cca 240°. Po výložníku se pohybovala kočka s hákem, zdvih byl ovládán elektricky. Na jednom konci vozu se nacházela brzdová plošina a elektrocentrála, na opačném konci byla kabina pro obsluhu s panelem k ovládání všech zařízení. Pokládané břemeno, uložené na plošině vozu, mohlo mít délku do 15,2 metru, hmotnost až 30 t a maximální výšku 0,75 m. Nosnost jednoho výložníku s podpěrou byla 10 t, maximální vyložení bylo 5,70 m od osy koleje. Maximální výška nad temenem kolejnice byla 4,54 m a největší výška háku nad temenem kolejnice 2,50 m. Jeřáb nezasahoval do průjezdného průřezu sousední koleje a umožňoval práci i bez snesení trakčního vedení. Práce byla možná pouze v nepřevýšené koleji. Projekt nakladače byl u MTH Praha vypracován v roce 1966 a v provozu byl hotový stroj v 60. a 70. letech, v literatuře z 80. let se již neuvádí. Na konci 60. let byl pokladač částečně upraven a vyzkoušen při snášení a pokládce výhybek.

Komentáre

Pridaj komentár