Pluh byl upraven z dvounápravového vozu, na kterém je na jednom čele radlice šípovitého tvaru a na druhém se nachází jednostranné zešikmení. Na obou čelech je vybaven tažným a narážecím ústrojím, které jsou s částí rámu vozidla situovány před čelními radlicemi. Pracovní kabiny se nacházejí na obou koncích zkrácené vozové skříně, situované mezi čelními radlicemi, a 

Pluh byl upraven z dvounápravového vozu, na kterém je na jednom čele radlice šípovitého tvaru a na druhém se nachází jednostranné zešikmení. Na obou čelech je vybaven tažným a narážecím ústrojím, které jsou s částí rámu vozidla situovány před čelními radlicemi. Pracovní kabiny se nacházejí na obou koncích zkrácené vozové skříně, situované mezi čelními radlicemi, a jsou k nim tvarově přizpůsobeny. Na boku jsou ručně ovládané radlice a tři nebo čtyři křídla. Radlice, které mají čtyři výškové pracovní polohy, jsou dole opatřeny břity pro řezání sněhu a lze je nastavit v rozmezí od 150 mm nad do 80 mm pod temenem kolejnice. Postranní křídla je možno rozevřít na šířku 2,6 m od osy koleje. Nastavování radlic je manuální. Obsluhu pluhu tvořili dva až tři pracovníci. Pluhy jsou vybaveny průběžnou brzdou včetně záchranné a brzdou ruční. Na naše území bylo dovezeno přibližně dvacet pluhů   pravděpodobně v průběhu druhé světové války. Později byly dislokovány např. v žst. Dolní Lipka (SP 41), Stará Paka (SP 46), Havlíčkův Brod (SP 49), Hanušovice (SP 78) a Brno dolní nádraží (SP 91).  Do dnešních dnů se zachovaly zřejmě pouze dva exempláře, a to ve sbírkách muzea v Lužné u Rakovníka a v Domašíně.

Hmotnost pluhu se pohybovala od 16,1 do 17 t a maximální přepravní rychlost byla 30 nebo 40 km/h. Pracovní rychlost dosahovala 10 až 15 km/h ve stanici, 30 km/h na trati a 20 km/h při jednostranném odklízení.

Komentáre

Pridaj komentár