Pro údržbu provozně silně zatížených tratí bývalé Severozápadní dráhy (SZD), zejména tzv. „hnědouhelného tahu“ Ústí nad Labem západ – Kolín, byla v roce 1969 zakoupena celoprofilová čistička s vlastním pojezdem typu RM 62. Její rám byl uložen na dvou dvounápravových podvozcích. Přenos výkonu na všechny nápravy byl hydrostatický. V přední části stroje se nacházel zalomený otočný dopravník výzisku, kabina 

 Pro údržbu provozně silně zatížených tratí bývalé Severozápadní dráhy (SZD), zejména tzv. „hnědouhelného tahu“ Ústí nad Labem západ – Kolín, byla v roce 1969 zakoupena celoprofilová čistička s vlastním pojezdem typu RM 62. Její rám byl uložen na dvou dvounápravových podvozcích. Přenos výkonu na všechny nápravy byl hydrostatický. V přední části stroje se nacházel zalomený otočný dopravník výzisku, kabina pro obsluhu stroje při práci a jeřáb pro manipulaci s hrabací lištou. Ve střední části bylo uloženo těžicí a třídicí zařízení, které tvořil hrabací řetěz pohybující se ve žlabech propojených lištou, vibrační třísítový třídič a spodní dopravník pro distribuci pročištěného štěrku. Třídič byl zavěšen na pohyblivých rámech, což zabezpečovalo jeho vodorovnou polohu i v obloucích s převýšením. V zadní části stroje se nacházela řídicí kabina a za ní energetický zdroj, kterým byl vznětový vodou chlazený motor Deutz BF6M716 o výkonu cca 200 kW. Výzisk včetně štěrku, který nepropadl síty, byl prostřednictvím stabilního zalomeného dopravníku přesouván do přední časti stroje, kde přecházel na otočný dopravník. Otočný dopravník bylo možno vychýlit o 30° na obě strany a tak vysypávat výzisk vedle koleje nebo před čističku do soupravy vozů pro jeho odvoz, jež byla dodána spolu s čističkou (soupravu tvořily nízkostěnné vozy se sklopnými čely, přičemž na prvním z nich byla násypka, do níž se sypal výzisk od čističky a z níž se nakládal do vozíku se sklopnou korbou, který jej rozvážel a ukládal na vozy soupravy). Pracovní orgány, dopravníky a vibrační třídič byly ovládány hydraulicky. Jako zdroj elektrické energie byla použita elektrocentrála. Hloubka záběru se pohybovala od 250 mm pod pražcem po 850 mm pod temenem kolejnice, šířka záběru byla 3,70 až 4,35 m. Rychlost hrabacího řetězu byla až 1,8 m/s. Čistička byla přidělena TSS Ústí nad Labem a její provoz byl ukončen pravděpodobně na začátku 80. let.

Komentáre

Pridaj komentár