K odtěžení pražcového podloží bez jeho pročištění vyvinul PKVP TH stroj SČ 100 S, jehož základem byla čistička SČ 100. Stroj měl být využit při zvyšování únosnosti pražcového podloží metodou, která spočívala v odtěžení štěrkového lože a části železničního spodku na potřebnou hloubku, vysypání materiálu podkladní vrstvy z výsypných vozů na zemní pláň, snesení kolejového roštu, urovnání 

 K odtěžení pražcového podloží bez jeho pročištění vyvinul PKVP TH stroj SČ 100 S, jehož základem byla čistička SČ 100. Stroj měl být využit při zvyšování únosnosti pražcového podloží metodou, která spočívala v odtěžení štěrkového lože a části železničního spodku na potřebnou hloubku, vysypání materiálu podkladní vrstvy z výsypných vozů na zemní pláň, snesení kolejového roštu, urovnání a zhutnění podkladní vrstvy, opakovaného položení kolejového roštu a zasypání štěrkem, opakovaným snesením kolejového roštu, zhutnění štěrkové vrstvy a konečném položení roštu. Čistička měla upraven těžicí řetěz i jeho pohon, vodicí žlaby a jinak rozmístěné dopravníky. Jejich uspořádání již nevyžadovalo použití ochranného vozu a umožňovalo dopravu vytěženého materiálu před i za stroj. Nebyla vybavena třídičem štěrku. Její rám i pojezd byly stejné jako u SČ 100. Stroj neměl vlastní pohon pojezdu a při práci byl tažen lanovým navijákem. V přední části stroje se nacházel stojan s odhozovým dopravníkem otočným o 360°. Nad předním podvozkem byl pod kapotou instalován hnací agregát shodný s typem SČ 200 a za ním kabina obsluhy. Zalomený dopravník pro dopravu vytěženého materiálu přecházel kolem horní části kabiny nad kapotu a přední odhozový dopravník podobně jako u stroje SČ 200. Ve střední části byly hydraulický agregát, jeřábek o nosnosti 750 kg, určený k manipulaci se spojovací lištou, těžicí ústrojí a poháněcí a napínací zařízení těžícího řetězu. V zadní části byly také dva dopravníky, pevný a otočný. Otočné dopravníky umožňovaly odhoz materiálu do vzdálenosti až 7 m od osy koleje nebo na odvozovou soupravu přistavenou za stroj. Pohon všech točivých ústrojí zajišťovaly elektromotory, manipulační pohyby byly řešeny převážně hydraulicky. Šířka záběru byla 4,20 m nebo 3,70 m při krátké liště. Hloubka záběru byla až 850 mm pod temenem kolejnic. Výroba prototypu byla ukončena v roce 1976 a v letech 1976 až 1978 probíhaly v obvodu Jihozápadní dráhy funkční a poloprovozní zkoušky. Při nich se stroj používal zejména ve stanicích a vytěžený materiál ukládal na vozy stojící na sousední koleji; stroj se neosvědčil zejména z důvodů nedostatečného výkonu a vysoké pracnosti technologie a do trvalého provozu u ČSD nebyl nasazen.

Komentáre

Pridaj komentár