Dvounápravová čistička s vlastním pohonem pojezdu byla určena k plnoprofilovému čištění kolejového lože. Pohon všech částí čističky byl mechanický, při práci stroj postupoval vpřed krátkými trhavými pohyby. Původní motory byly později vyměněny za vznětové vzduchem chlazené motory Tatra o výkonu cca 112 kW. Stroj měl táhlové a narážecí ústrojí. Při čištění byl materiál kolejového lože přemísťován
Dvounápravová čistička s vlastním pohonem pojezdu byla určena k plnoprofilovému čištění kolejového lože. Pohon všech částí čističky byl mechanický, při práci stroj postupoval vpřed krátkými trhavými pohyby. Původní motory byly později vyměněny za vznětové vzduchem chlazené motory Tatra o výkonu cca 112 kW. Stroj měl táhlové a narážecí ústrojí. Při čištění byl materiál kolejového lože přemísťován na levou stranu ve směru práce za hlavy pražců pásovým hrabačem, na kterém byly střídavě umístěny rozrývače a lopatky. Štěrk byl dále přemísťován otáčivým talířem pod shrnovací lopatu, která jej přihrnula na korečkový výtah, jenž ho dopravil do třídiče. V přepravní poloze byl korečkový výtah vytažen nahoru a vsunut dovnitř vozidla. V pracovní poloze zasahoval do průjezdného průřezu a proto musel být na dvoukolejných tratích vždy na vnější straně koleje. K čištění štěrku byl použit třídicí buben tvořený válcem z ocelového plechu s otvory, který se otáčel kolem své osy. Výzisk propadal při otáčení bubnu na příčný pásový dopravník, který jej dopravil mimo kolej, a to pouze na levou stranu. Čistý štěrk se postupně přesouval ke kraji třídicího bubnu, odkud padal na šikmý výsypný plech a z něj podél koleje, nebo byl prostřednictvím spodního dopravníku přemísťován do koleje za zadní nápravu. Prostor mezi hrabačem a zadní nápravou tak zůstával bez štěrku a proto bylo v tomto místě nutno kolej podložit okovanými špalky a klíny. Kolej před čističkou bylo třeba zvedat. Hloubka záběru byla 30 až 75 cm pod temenem kolejnice, přičemž pláň mohla být při těžení upravena v příčném směru jako vodorovná nebo ve sklonu do 5 %. Šířka záběru byla 3,75 m, 2,05 m vlevo a 1,70 m vpravo od osy koleje ve směru práce. Obsluhu tvořili dva strojníci a dvanáct pomocných pracovníků. Protože tento typ byl na začátku 50. let již konstrukčně překonán, byla při objednávce novějšího typu B výrobcem nabídnuta jeho rekonstrukce. K ní v jistém rozsahu nakonec došlo, bližší informace se však nepodařilo zjistit. Hlavní úpravou byla pravděpodobně náhrada třídicího bubnu vibračním třídičem. První čistička byla dodána v červnu 1947 k Traťové materiální správě Kladno. Na Slovensko byl první stroj přidělen v září 1948 a jednalo se o poslední, pátý stroj tohoto provedení. V roce 1954 byly stroje tohoto typu dislokovány takto: č.1 v Plzni, č. 2 v Ústí nad Labem, č. 3 v Hradci Králové, č. 4 v Olomouci a č. 5 v Košicích. V provozu se tento typ udržel pravděpodobně až do 70. let.
Hmotnost stroje byla přibližně 25 t, délka rámu 10,17 m, rozvor 6,21 m a přepravní rychlost do 50 km/h. Hodinový výkon byl do 40 m/h.
Súvisiace
Obrázky
Ostatné
Komentáre
Pridaj komentár
Na zlepšenie našich služieb používame cookies. O ich používaní a možnostiach nastavenia sa dozviete viac v Zásadách ochrany osobných údajov
