Po rozšíření strojních čističek v 60. letech bylo třeba vyřešit způsob odvozu výzisku od těchto strojů, zejména v místech, kde nebylo možno materiál ukládat vedle koleje. S řešením problematiky začalo košické pracoviště bývalého PKVP – TH v roce 1968. Po posouzení více možností byla zvolena koncepce soupravy složené z pěti výklopných vozů řady Nass a dvounápravového plošinového vozu řady Np s elektrocentrálou, 

Po rozšíření strojních čističek v 60. letech bylo třeba vyřešit způsob odvozu výzisku od těchto strojů, zejména v místech, kde nebylo možno materiál ukládat vedle koleje. S řešením problematiky začalo košické pracoviště bývalého PKVP – TH v roce 1968. Po posouzení více možností byla zvolena koncepce soupravy složené z pěti výklopných vozů řady Nass a dvounápravového plošinového vozu řady Np s elektrocentrálou, násypkou a přechodovým dopravníkem, který byl řazen mezi čističku a výklopné vozy. Počet výklopných vozů byl stanoven vzhledem k podmínkám brzdění soupravy. Vozy byly doplněny jednosměrně orientovaným dopravníkem se shazovacím vozíkem, který se pohyboval po drážce podél dopravníku. Šířka dopravníků byla 650 mm a jejich dopravní rychlost 3,03 m/s. Maximální ložný prostor 22 m³ byl dopravníky částečně omezen, nosnost vozů byla 45 t. Po uzavření šípové radlice na vozíku nad dopravníkovým pásem docházelo ke shazování vytěženého materiálu do korby vozu. Souprava se plnila od vzdálenějšího konce, přičemž dopravníkové pásy se nad naplněnými vozy postupně vypínaly. Souprava byla používána zejména v součinnosti s čističkami SČ 100, kterým svou kapacitou postačovala. Funkční vzor, nejprve se dvěma vozy Nass, byl odzkoušen v roce 1970. Do roku 1972 bylo vyrobeno celkem 8 souprav pro potřeby všech drah. Nástup výkonnějších čističek a zejména skutečnost, že souprava měla konstrukční nedostatky (zejména vlivem dopravníku zvýšenou polohu těžiště výklopné korby), vedly k rozhodnutí vyvinout soupravu novou, dopravníky byly z vozů Nass odstraněny a ty pak používány běžným způsobem.

Komentáre

Pridaj komentár