Jeřáb EDK 1000 byl největším kolejovým jeřábem, provozovaným u bývalých ČSD. Rám jeřábu spočívá na dvou čtyřnápravových podvozcích. Je vybaven vlastním pohonem pojezdu, který se využívá pouze při práci, posunu a krátkém přesunu na pracovní místo. Slouží k odstraňování následků železničních nehod a v menším rozsahu také pro stavebně montážní práce. Výložník je prostý, příhradové konstrukce, a
Jeřáb EDK 1000 byl největším kolejovým jeřábem, provozovaným u bývalých ČSD. Rám jeřábu spočívá na dvou čtyřnápravových podvozcích. Je vybaven vlastním pohonem pojezdu, který se využívá pouze při práci, posunu a krátkém přesunu na pracovní místo. Slouží k odstraňování následků železničních nehod a v menším rozsahu také pro stavebně montážní práce. Výložník je prostý, příhradové konstrukce, a při práci vyžaduje demontáž trolejového vedení. Ochranný vůz s protizávažím je osminápravový, u typu EDK 1000/2 šestinápravový, a při přesunu jsou na něm umístěny rameno jeřábu a dvě protizávaží. Tyto vozy jsou vybaveny vlastním pohonem pojezdu, a to proto, aby bylo možno po sklopení nárazníků přiblížit závaží na voze k jeřábu. Maximální nosnost je 125 t na hlavním zdvihu a 20 t na pomocném zdvihu. Maximální vyložení od osy otoče jeřábu je 28 m pro pomocný zdvih a 25 m pro hlavní zdvih. ČSD byly dodány v letech 1965 a 1966 celkem čtyři jeřáby tohoto typu, které obdržely čísla od 271 do 274. Byly dislokovány v LD Přerov, Česká Třebová, Košice a Ústí nad Labem. Jeřáb č. 271 je již několik let jako neprovozní odstaven v depu Česká Třebová a uvažuje se o jeho zachování pro muzeální účely. Jeřáb č. 272 byl v roce 1970 prodán Československé plavbě labsko-oderské a podle neověřené informace byl koncem 80. let dále odprodán Československé plavbě dunajské. Jeřáb č. 273 byl v depu Košice sešrotován v roce 2011. Jeřáb č. 274 byl v roce 1971 převeden k depu Česká Třebová. V roce 1989 byly z něj i z ochranného vozu odebrány trakční motory, spojky a převodovky, a proto dostal označení EDK 1000.1. V letech 2008 až 2012 na něm u ŽOS Nymburk proběhla generální oprava spojená s modernizací, při níž bylo vyměněno hlavní ložisko, elektroinstalace, lana a původní motor IFA byl nahrazen motorem Perkins řady 1300. Kompletní přestavbou prošla i kabina jeřábníka, jeřáb byl vybaven novým řídicím systémem, snímačem rychlosti větru na výložníku a průmyslovou televizí. V zimním období lze využít předehřev motoru, hydraulického oleje a akumulátorů z externího zdroje. Základní technické parametry zůstaly nezměněny, možnost pohybu vlastním pohonem nebyla obnovena a jeřáb dostal označení EDK 1000.2. V roce 1978 zakoupila ČSPLO jeřáb EDK 1000/2, který se od typu EDK 1000 v některých prvcích odlišuje, např. konstrukcí výložníku. Zpočátku byl, spolu s jeřábem EDK 2000, nasazen v přístavu Mělník. V 80. a počátkem 90. let byl příležitostně využíván i na stavebně-montážní práce na ČSD. V roce 1999 byl převezen do přístavu Lovosice a odtud v roce 2005 do přístavu Děčín, kde se používá dodnes. Od roku 2003 je v majetku společnosti Česko-saské přístavy. Jeho maximální nosnost na hlavním zdvihu je 125 t při vyložení 7 až 8 m od osy otoče a klesá na 38 t při maximálním vyložení 25 m. Pomocný zdvih umožňuje manipulaci s břemeny hmotnosti 25 t při maximálním vyložení 28 m.
Hmotnost jeřábu EDK 1000 je 156 t, verze EDK 1000.1 měla hmotnost 149 t. Délka jeřábu bez výložníku je 17,76 m (délka ochranného vozu s protizávažím 24,44 m), vzdálenost otočných čepů podvozků 9,3 m, rozvor podvozku 4,65 m, maximální rychlost při přepravě výložníkem vzad byla 80 km/h (vpřed 50 km/h), později snížena na 50 km/h, a nejvyšší rychlost vlastním pohonem je 100 m/min. Jeřáb EDK 1000/2 má hmotnost 159 t, délku 17,44 m, maximální rychlost při přepravě 100 km/h a při pohonu vlastní silou (v současnosti se nevyužívá) 100 m/min. Délka ochranného vozu s protizávažím je 24,42 m a hmotnost 112 t.
Tak se mi zdá, že v Č.Třebové jeden exemplář EDK 1000 čeká na likvidaci.
P.S. pohled z okna