V roce 1947 navrhl Ing. Vošahlík při zachování původního principu zařízení Neddermeyer v podstatě jeho novou konstrukci a v Plzni byl vyroben její první exemplář. Ten byl nasazen do soupravy k jeřábům Neddermeyerovým, kde prokázal svou celkově výhodnější konstrukci. Portálový jeřáb tvořila svařovaná trubková příhradová konstrukce, která pojížděla po pomocné drážce o rozchodu 3 200 mm. K tomuto účelu 

             V roce 1947 navrhl Ing. Vošahlík při zachování původního principu zařízení Neddermeyer v podstatě jeho novou konstrukci a v Plzni byl vyroben její první exemplář. Ten byl nasazen do soupravy k jeřábům Neddermeyerovým, kde prokázal svou celkově výhodnější konstrukci. Portálový jeřáb tvořila svařovaná trubková příhradová konstrukce, která pojížděla po pomocné drážce o rozchodu 3 200 mm. K tomuto účelu byl vybaven čtyřmi koly o průměru 400 mm s oboustrannými okolky. V horní části jeřábu, nad kolejnicemi, se nacházely dva kladkostroje s pevnými a volnými kladkami. Na volných kladkách byly kleště k uchopení hlav kolejnic. Každý kladkostroj měl své ručně ovládané zdvihací zařízení s pásovou brzdou pro spouštění břemene. Na přepravu jeřábů se používal speciálně upravený plošinový vůz, na němž se současně přepravovaly tři jeřáby a který byl vybaven zdvihacím zřízením pro jejich nakládání a skládání. Zajímavostí z provozu těchto jeřábů je způsob jejich přepravy u Traťové stavební správy, později TSS Starý Plzenec, kde byla v pracovních vlacích používána upravená nákladní auta A 130.6 – viz kapitolu 1. Pracovní vlak, tvořený kolejovými poli a jeřáby, měl na obou koncích zmíněná auta záděmi k sobě. Tento způsob přepravy byl využíván až do dodávek lokomotiv řady T 211. Po nasazení výkonnějších strojů byly v 70. letech jeřáby Vošahlík používány zejména na montážních základnách. V roce 1979 byly ještě použity při obnově úseku Tábor – Slapy. Hmotnost jednoho jeřábu je 1,35 t, nosnost 3,5 t a max. zdvih 2,8 m. První tři soupravy jeřábů byly vyrobeny již v roce 1948 u Traťové materiální správy v Plzni, později přetransformované na Traťové výrobní dílny Plzeň, odkud byla později výroba přesunuta na Slovensko, kde byly vyráběny až do konce 70. let u MTH Vrútky, závod Košice. Novější stroje byly konstruovány již jako třídílné, což usnadňovalo jejich přepravu a skladování. Do dnešních dnů se zachovalo několik jeřábů, které se nacházejí např. v Železničním muzeu Zubnice a vMDC Bratislava.

Komentáre

Pridaj komentár